Akční nabídka – dotace až 200 000,- Kč

Tepelná čerpadla
V době trvalého růstu cen energií je použití tepelného čerpadla pro vytápění, a případně i přípravu teplé užitkové vody, jednou z možností, jak zpomalit dopad tohoto trendu na ekonomickou náročnost vytápění (a přípravu TUV) se zachováním komfortu bezobslužného provozu.

Tepelná čerpadla (TČ) se řadí mezi alternativní zdroje energie, které odnímají teplo z okolního prostředí (voda, vzduch, země). Význačnou roli ve fungování TČ hraje chladivo, někdy též označované jako pracovní médium. Má tu vlastnost, že se i při nejnižších (venkovních) teplotách odpařuje. Přivede-li se venkovní vzduch nebo voda k výměníku tepla (výparníku), ve kterém cirkuluje pracovní médium, odejme takovémuto zdroji tepla potřebné výparné teplo a přejde z kapalného do plynného stavu. Zdroj tepla se tím o několik stupňů ochladí. Kompresor toto plynné pracovní médium nasaje a stlačí. Tím se zvětší jeho tlak, stoupne také jeho teplota – pracovní médium je „přečerpáno“ na vyšší teplotní úroveň.K tomu je zapotřebí vynaložit elektrickou (nebo jinou) energii, která však není energií ztracenou, ale zvyšuje energetický (tepelný) potenciál pracovního média. To se dále dostává do kondenzátoru a zde odevzdá své celkové teplo, které popsaným způsobem získalo resp. je mu odňato nějakou teplonosnou látkou, např. vodou pro teplovodní vytápění popř. ohřev teplé vody. Tím dojde ke zkapalnění pracovního média, v expanzním ventilu se seškrtí na původní tlak a celý oběh se opakuje.

Poměr topného výkonu a příkonu (elektrickému) TČ je označován jako topný faktor tepelného čerpadlo a udává, kolikrát větší je získaný výkon (získaná energie) proti vynaloženému příkonu (vynaložené energii). Topný faktor závisí na teplotě zdroje a na teplotě, při které je teplo vyprodukováno (a spotřebováno). Čím vyšší je teplota zdroje a čím nižší je teplota, při které se teplo spotřebovává, tím vyšší je topný faktor.

Zjednodušeně lze říci, že tepelné čerpadlo spotřebovává přibližně jednu třetinu svého výkonu ve formě elektrické energie a zbývající dvě třetiny tvoří teplo, které je odnímáno z ochlazované látky (voda, vzduch, země).

Maximální výstupní teplota čerpadel se pohybuje až do 65°C, což umožňuje bezproblémový ohřev nejenom topné vody systému topení, ale i přípravu teplé užitkové vody. Nejčastější způsob použití TČ je v kombinaci s tzv. bivalentním zdrojem, kdy TČ plně zajistí vytápění objektu při venkovních teplotách do cca 5°C a při venkovních teplotách nižších je připínán (automaticky) bivalentní zdroj. Je to z důvodu optimalizace velikosti TČ i investičních nákladů, neboť pouze cca 5 % dnů otopného období průměrná denní teplota klesá pod –5°C a ostatní dny již nejsou tak chladné. Jako bivalentní zdroj se nejčastěji používá přímotopný elektrický kotel popř. pouze přímotopná elektrická patrona.

Prvotní nemalá investice (200 – 400 tis. Kč) je následně vyvážena velice nízkými provozními náklady. Zajímá-li Vás porovnání skutečných nákladů na energetické vstupy pro Váš objekt za současného či projektovaného (novostavby) stavu výroby tepla a při použití TČ, obraťte se na nás s Vašim požadavkem a my toto porovnání pro Vás zpracujeme bezplatně vč. cenové nabídky na instalaci TČ, jejíž součástí bude i výpočet doby návratnosti (prosté i diskontované) vložených prostředků.

Použití tepelných čerpadel je jednou ze státem podporovaných aktivit a na jejich instalaci je možno získat nenávratnou dotaci od Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP). Jednou z povinných příloh žádosti o tuto podporu je odborný posudek, který Vám rádi zpracujeme.

Energie Slunce
Na každý metr čtvereční naší krajiny dopadne ročně v průměru 1000 kWh sluneční energie. U nás i ve světě probíhá neustálý vývoj systémů, které dokáží sluneční záření přeměnit na dále využitelnou energii. Existují dva základní typy zařízení: fototermální, přeměňující sluneční záření na energii tepelnou využitelnou např. pro ohřev teplé vody, a fotovoltaická, která přeměňují sluneční záření na energii elektrickou. Fototermální solární kolektory dosahují účinnosti až 80 %, u fotovoltaických systémů je účinnost od 10 % do 35 %.

Fototermální solární kolektory je možné použít pro ohřev teplé vody, ohřev bazénové vody i vytápění objektů v kombinaci s přídavným zdrojem, který vyrobí „chybějící“ tepelnou energii ve dnech nedostatečného slunečního záření.

Solární kolektor je energeticky nezávislé zařízení, které mění dopadající sluneční záření na energii tepelnou na základě absorpčního fyzikálního principu (při dopadu na hmotu se část záření mění v teplo). Tato přeměna se děje na absorbéru, který je nejdůležitějším prvkem plochého slunečního kolektoru. Zde získaná energie se předává do transportní kapaliny, která získanou energii předává dále (ohřev TUV, ohřev bazénů, vytápění). Roční energetický zisk solárních kolektorů je v našich zeměpisných a klimatických podmínkách cca 600 kWh na 1 m2 absorbční plochy.

V posledních letech dochází k významnému rozvoji využití sluneční energie pro výrobu elektrické energie, kdy se jedná o tzv. fotovoltaické panely, sestavené z fotovoltaických článků. Původně byly vyvinuty pro kosmické družice, následně se začaly využívat také pro napájení kapesních kalkulaček a dnes přichází doba, kdy se ve veliké míře začínají využívat pro výrobu elektrické energie dodávanou do veřejných distribučních sítí. Nejedná se pouze o instalace s instalovaným výkonem desítek či stovek kWp, ve světě i v řádu MWp, ale poměrně dynamicky roste počet malých instalací (řádově do 5 kWp), které jsou montovány na střechy rodinných domků. Vyrobenou elektrickou energii pak majitelé těchto rodinných plně či částečně dodávají do veřejné distrubiční sítě za pevně stanovenou cenu, která je garantována státem na dobu 15 let. V současné době je tato cena pro zdroje uvedené do provozu po 1. 1. 2006 stanovena na 13,46 Kč/kWh bez DPH v případě, že celá produkce je prodávána do veřejné distribuční sítě popř. 12,75 Kč/kWh za tzv. zelené bonusy (platba uplatněná za elektrickou energie vyrobenou využitím slunečního záření a spotřebovanou ve vlastním objektu). V případě krytí vlastní spotřeby, tzn. volby „zelených bonusů“ provozovatel distribuční soustavy je povinen vykoupit přebytečnou energii, ale pouze za dohodnuté ceny.